Tranzistor je bezpochyby nejdůležitější součástkou moderní elektroniky. Ať už jde o jednoduché rádio nebo nejvýkonnější procesor v superpočítači, vše stojí na tranzistorech. Ty se dělí na dvě hlavní rodiny: bipolární (BJT) a unipolární (FET).
Ačkoliv oba typy slouží ke stejnému účelu – tedy ke spínání nebo zesilování elektrických signálů – fungují na zcela odlišných fyzikálních principech. Podívejme se na to, v čem se liší a kdy který použít.
1. Základní principy fungování
Než se pustíme do srovnání, musíme si definovat, jak každý z nich pracuje.
Bipolární tranzistor (BJT - Bipolar Junction Transistor)
Bipolární tranzistor je proudově řízená součástka. To znamená, že malý proud tekoucí do řídicí elektrody (Báze) ovládá velký proud tekoucí mezi ostatními dvěma elektrodami (Kolektor a Emitor).
- Název "Bipolární": Odkazuje na fakt, že se na vedení proudu podílejí dva typy nosičů náboje – elektrony (záporné) a díry (kladné).
- Struktura: Skládá se ze tří vrstev polovodiče (typy NPN nebo PNP).
Unipolární tranzistor (FET - Field Effect Transistor)
Unipolární tranzistor, často označovaný jako tranzistor řízený elektrickým polem, je napěťově řízená součástka. Proud mezi elektrodami (Source a Drain) je ovládán elektrickým polem, které vytváří napětí na řídicí elektrodě (Gate).
- Název "Unipolární": Na vedení proudu se podílí pouze jeden typ nosičů náboje (buď elektrony, nebo díry), v závislosti na typu kanálu (N-kanál nebo P-kanál).
- Nejznámější zástupci: JFET a především MOSFET.
2. Hlavní rozdíly: BJT vs. FET
Zde je jádro vašeho dotazu. V čem se liší v praxi?
A. Způsob řízení (Proud vs. Napětí)
- BJT: K otevření tranzistoru musíte do báze trvale dodávat proud. To znamená, že řízení tranzistoru spotřebovává určitou energii.
- FET: K otevření stačí přivést napětí na hradlo (Gate). Protože je hradlo od kanálu izolované, neteče do něj (téměř) žádný proud. Řízení je tedy energeticky velmi úsporné.
B. Vstupní impedance
- BJT: Má nízkou vstupní impedanci. To může zatěžovat předchozí obvod, ke kterému je tranzistor připojen.
- FET: Má extrémně vysokou vstupní impedanci (v řádu Megaohmů až Gigaohmů). Nezatěžuje zdroj signálu, což je klíčové pro měřicí techniku a předzesilovače.
C. Teplotní stabilita
- BJT: Má záporný teplotní koeficient odporu. Pokud se zahřeje, vede lépe proud, což ho zahřeje ještě víc. Hrozí zde riziko tzv. "teplotního průrazu" (thermal runaway).
- FET: Má obvykle kladný teplotní koeficient. Když se zahřeje, jeho odpor stoupne a proud klesne. To je činí stabilnějšími a snadno se řadí paralelně pro zvýšení výkonu.
3. Výhody a nevýhody
Abyste si mohli vybrat ten správný, musíte znát silné a slabé stránky.
Bipolární tranzistor (BJT)
Výhody:
- Vysoký zisk: Dokáže velmi efektivně zesilovat malé signály.
- Rychlost: V určitých aplikacích (vysokofrekvenční obvody) jsou velmi rychlé.
- Lineárnost: Výborné vlastnosti pro lineární zesilovače (audio technika).
- Nižší cena: U diskrétních součástek bývají velmi levné.
Nevýhody:
- Spotřeba: Řídicí obvod spotřebovává proud.
- Teplotní nestabilita: Vyžadují pečlivější chlazení a stabilizaci pracovního bodu.
- Hlučnost: Generují více šumu než FET tranzistory (zejména na nízkých frekvencích).
Unipolární tranzistor (FET / MOSFET)
Výhody:
- Minimální spotřeba řízení: Ideální pro bateriová zařízení a logické obvody.
- Vysoká vstupní impedance: Neovlivňuje měřený signál.
- Miniaturizace: V integrovaných obvodech (procesory) zabírají méně místa než BJT.
- Rychlé spínání: Moderní MOSFETy dokáží spínat obrovské proudy velmi rychle.
Nevýhody:
- Nižší zisk: V porovnání s BJT mají často menší transkonduktanci (schopnost zesílení).
- Citlivost na statickou elektřinu (ESD): Izolační vrstva na hradle je velmi tenká a snadno se zničí statickým výbojem při manipulaci.
4. Příklady použití v praxi
Kde se s nimi setkáte nejčastěji?
Kdy použít Bipolární tranzistor (BJT)?
- Audio zesilovače: Koncové stupně Hi-Fi zesilovačů často využívají BJT pro jejich linearitu.
- Jednoduché spínače: Pro spínání malých proudů (např. LED dioda, malé relé) v hobby elektronice (legendární typy BC547, 2N2222).
- Vysokofrekvenční obvody: Rádiové vysílače a přijímače.
Kdy použít Unipolární tranzistor (FET/MOSFET)?
- Procesory a paměti: Veškerá moderní digitální technika (CPU, RAM) je postavena na technologii CMOS (komplementární MOSFET), protože v klidovém stavu mají téměř nulovou spotřebu.
- Spínané zdroje: Nabíječky k telefonům, zdroje v PC. Výkonové MOSFETy zde spínají vysoká napětí s minimálními ztrátami.
- Vstupní obvody multimetrů a osciloskopů: Díky vysoké impedanci nezkreslují měření.
Souhrnná tabulka
| Vlastnost | Bipolární (BJT) | Unipolární (FET) |
|---|---|---|
| Řízení | Proudem (Báze) | Napětím (Hradlo/Gate) |
| Nosiče náboje | Elektrony i díry (Bipolární) | Pouze jeden typ (Unipolární) |
| Vstupní impedance | Nízká | Velmi vysoká |
| Hlučnost | Vyšší | Nízká |
| Teplotní stabilita | Nízká (hrozí průraz) | Vysoká |
| Typické použití | Zesilovače, malé spínače | Procesory, výkonové spínání |
Závěr
Pokud stavíte zesilovač a jde vám o kvalitu zvuku, pravděpodobně sáhnete po bipolárním tranzistoru. Pokud navrhujete digitální logiku nebo potřebujete spínat velké výkony s vysokou účinností, je jasnou volbou unipolární tranzistor (MOSFET).
