Bipolární vs. Unipolární tranzistor:

Tranzistor je bezpochyby nejdůležitější součástkou moderní elektroniky. Ať už jde o jednoduché rádio nebo nejvýkonnější procesor v superpočítači, vše stojí na tranzistorech. Ty se dělí na dvě hlavní rodiny: bipolární (BJT) a unipolární (FET).

Ačkoliv oba typy slouží ke stejnému účelu – tedy ke spínání nebo zesilování elektrických signálů – fungují na zcela odlišných fyzikálních principech. Podívejme se na to, v čem se liší a kdy který použít.


1. Základní principy fungování

Než se pustíme do srovnání, musíme si definovat, jak každý z nich pracuje.

Bipolární tranzistor (BJT - Bipolar Junction Transistor)

Bipolární tranzistor je proudově řízená součástka. To znamená, že malý proud tekoucí do řídicí elektrody (Báze) ovládá velký proud tekoucí mezi ostatními dvěma elektrodami (Kolektor a Emitor).

  • Název "Bipolární": Odkazuje na fakt, že se na vedení proudu podílejí dva typy nosičů náboje – elektrony (záporné) a díry (kladné).
  • Struktura: Skládá se ze tří vrstev polovodiče (typy NPN nebo PNP).

Unipolární tranzistor (FET - Field Effect Transistor)

Unipolární tranzistor, často označovaný jako tranzistor řízený elektrickým polem, je napěťově řízená součástka. Proud mezi elektrodami (Source a Drain) je ovládán elektrickým polem, které vytváří napětí na řídicí elektrodě (Gate).

  • Název "Unipolární": Na vedení proudu se podílí pouze jeden typ nosičů náboje (buď elektrony, nebo díry), v závislosti na typu kanálu (N-kanál nebo P-kanál).
  • Nejznámější zástupci: JFET a především MOSFET.

2. Hlavní rozdíly: BJT vs. FET

Zde je jádro vašeho dotazu. V čem se liší v praxi?

A. Způsob řízení (Proud vs. Napětí)

  • BJT: K otevření tranzistoru musíte do báze trvale dodávat proud. To znamená, že řízení tranzistoru spotřebovává určitou energii.
  • FET: K otevření stačí přivést napětí na hradlo (Gate). Protože je hradlo od kanálu izolované, neteče do něj (téměř) žádný proud. Řízení je tedy energeticky velmi úsporné.

B. Vstupní impedance

  • BJT: Má nízkou vstupní impedanci. To může zatěžovat předchozí obvod, ke kterému je tranzistor připojen.
  • FET: Má extrémně vysokou vstupní impedanci (v řádu Megaohmů až Gigaohmů). Nezatěžuje zdroj signálu, což je klíčové pro měřicí techniku a předzesilovače.

C. Teplotní stabilita

  • BJT: Má záporný teplotní koeficient odporu. Pokud se zahřeje, vede lépe proud, což ho zahřeje ještě víc. Hrozí zde riziko tzv. "teplotního průrazu" (thermal runaway).
  • FET: Má obvykle kladný teplotní koeficient. Když se zahřeje, jeho odpor stoupne a proud klesne. To je činí stabilnějšími a snadno se řadí paralelně pro zvýšení výkonu.

3. Výhody a nevýhody

Abyste si mohli vybrat ten správný, musíte znát silné a slabé stránky.

Bipolární tranzistor (BJT)

Výhody:

  • Vysoký zisk: Dokáže velmi efektivně zesilovat malé signály.
  • Rychlost: V určitých aplikacích (vysokofrekvenční obvody) jsou velmi rychlé.
  • Lineárnost: Výborné vlastnosti pro lineární zesilovače (audio technika).
  • Nižší cena: U diskrétních součástek bývají velmi levné.

Nevýhody:

  • Spotřeba: Řídicí obvod spotřebovává proud.
  • Teplotní nestabilita: Vyžadují pečlivější chlazení a stabilizaci pracovního bodu.
  • Hlučnost: Generují více šumu než FET tranzistory (zejména na nízkých frekvencích).

Unipolární tranzistor (FET / MOSFET)

Výhody:

  • Minimální spotřeba řízení: Ideální pro bateriová zařízení a logické obvody.
  • Vysoká vstupní impedance: Neovlivňuje měřený signál.
  • Miniaturizace: V integrovaných obvodech (procesory) zabírají méně místa než BJT.
  • Rychlé spínání: Moderní MOSFETy dokáží spínat obrovské proudy velmi rychle.

Nevýhody:

  • Nižší zisk: V porovnání s BJT mají často menší transkonduktanci (schopnost zesílení).
  • Citlivost na statickou elektřinu (ESD): Izolační vrstva na hradle je velmi tenká a snadno se zničí statickým výbojem při manipulaci.

4. Příklady použití v praxi

Kde se s nimi setkáte nejčastěji?

Kdy použít Bipolární tranzistor (BJT)?

  1. Audio zesilovače: Koncové stupně Hi-Fi zesilovačů často využívají BJT pro jejich linearitu.
  2. Jednoduché spínače: Pro spínání malých proudů (např. LED dioda, malé relé) v hobby elektronice (legendární typy BC547, 2N2222).
  3. Vysokofrekvenční obvody: Rádiové vysílače a přijímače.

Kdy použít Unipolární tranzistor (FET/MOSFET)?

  1. Procesory a paměti: Veškerá moderní digitální technika (CPU, RAM) je postavena na technologii CMOS (komplementární MOSFET), protože v klidovém stavu mají téměř nulovou spotřebu.
  2. Spínané zdroje: Nabíječky k telefonům, zdroje v PC. Výkonové MOSFETy zde spínají vysoká napětí s minimálními ztrátami.
  3. Vstupní obvody multimetrů a osciloskopů: Díky vysoké impedanci nezkreslují měření.

Souhrnná tabulka

Vlastnost Bipolární (BJT) Unipolární (FET)
Řízení Proudem (Báze) Napětím (Hradlo/Gate)
Nosiče náboje Elektrony i díry (Bipolární) Pouze jeden typ (Unipolární)
Vstupní impedance Nízká Velmi vysoká
Hlučnost Vyšší Nízká
Teplotní stabilita Nízká (hrozí průraz) Vysoká
Typické použití Zesilovače, malé spínače Procesory, výkonové spínání

Závěr

Pokud stavíte zesilovač a jde vám o kvalitu zvuku, pravděpodobně sáhnete po bipolárním tranzistoru. Pokud navrhujete digitální logiku nebo potřebujete spínat velké výkony s vysokou účinností, je jasnou volbou unipolární tranzistor (MOSFET).